Participativní projekty jsou nedílnou součástí každého MOVE Festu a ani letošní 11. ročník nebyl výjimkou. Tentokrát se o zapojení lokálních performerů postaral soubor tYhle, konkrétně Lukáš Karásek s jeho outdoorovými mikrointervencemi vycházejícími z představení Suitcasboarding. (To samo o sobě proběhlo ve festivalovou neděli před domem kultury Poklad.)
Do projektu bylo formou open-callu vybráno 8 performerů z Ostravy a okolí, kteří s týmem Lukáše Karáska strávili celodenní tvůrčí workshop. Získali tak skvělou příležitost zažít jeho tvůrčí postupy, poznat spolupráci mezi tanečníky souboru tYhle a výsledek své práce představit ostravské veřejnosti. A to doslova. V sobotu 28. září se totiž tato zprvu nenápadná skupinka s kufry vydala do centra Ostravy...
Foto: Kamil Huaptmann
Experimentování a hledání nových možností
Viktorie Szalóczi, jedna z účastnic workshopu, ho hodnotí jako skvěle vedený a připravený. "Člověk vlastně neustále něco zkoušel a hledal a objevoval, což za mě bylo super. Nebyla šance se nudit, až na momenty, kdy to bylo zadání 🙂 Všichni byli super a jsem ráda, že se i performeři tYhle aktivně zapojovali."
Nicméně, jak Viktorie upozorňuje, existovaly určité výzvy, které se týkaly koordinace pohybu ve veřejném prostoru. „Mrzí mě, že jsme se trochu lépe nedomluvili na přechodu mezi Elektrou a Dockem, protože by bylo super, kdybychom šli hned a táhli skupinu s sebou.“ I přesto však celkový dojem z akce zůstává pozitivní a Viki by si takovou zkušenost ráda zopakovala: „Ale asi to nevadilo a myslím, že to celé dopadlo dobře. Vlastně bych si to klidně dala znova. Díky moc za zkušenost, ráda bych s vámi spolupracovala znova - snad bude příležitost!“
Kreativita, spontánnost i svoboda
Pro Kláru Huvarovou, další účastnici workshopu, byla zkušenost s tYhle nejen festivalovým zpestřením, ale i příležitostí, jak vyjádřit kreativitu v novém kontextu. „Bavil mě hlavně kreativní proces, kterým jsme si společně za jeden den prošli, a entuziasmus, se kterým do toho celá skupina šla. Na sále jsem si užívala hlavně prozkoumávání pohybu, tempa i našich interakcí. Venku ve městě jsem pak dostala prostor za bílého dne a pod rouškou uměleckého projektu spontánně udělat věci, ke kterým se v každodenním životě neodvážím – třeba sjet si z kopce na kufru, vylézt na pouliční lampu nebo si jen tak postát uprostřed města na vystouplém kanálu. Vnitřní dítě skákalo radostí a mám z toho dobrý pocit dodneška."
Workshop a výsledná performativní procházka tak ukázala nejen kreativní potenciál pohybových mikrointervencí, ale i neoddiskutovatelnou schpnost performativního umění oživit a přetvořit veřejný prostor. I sami tanečníci a performeři přišli s několika nápady, jak by podobné akce mohly být realizovány na různých místech, například na letištích nebo nádražích. „Myslím, že by to bylo vtipné zkusit třeba na letišti nebo na hlavním nádraží v Praze,“ přemítala po tomto zážitku Viktorie Szalóczi.
V mikrointervencíh Suitcasebiarding účinkovaly:
Natálie Oczková, Karolína Grygarová, Alena Dvorská, Rozálie Kvitová, Markéta Schacherlová, Viktorie Szalóczi, Klára Huvarová, Marie Dinkovová a performeři souboru tYhle.
Comments